Registr psychologů a Česká psychologická komora: co dnes skutečně platí

Krátká odpověď hned na začátku, protože se to téma běžně zaměňuje: povinná Česká psychologická komora ani celostátní povinný registr psychologů v soukromé praxi dnes v Česku neexistují. Existuje návrh zákona, který se v Parlamentu projednává už řadu let, a samostatná novela, která od 1. července 2026 upravuje živnost poradenská psychoterapie — něco jiného, co se s komorou často plete.

Co dnes skutečně existuje

Do 31. srpna 2017 platila pro část nelékařských zdravotnických pracovníků povinná registrace u Ministerstva zdravotnictví (osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu). Ta byla k 1. září 2017 zrušena a nahrazena Národním registrem zdravotnických pracovníků (NR-ZP), který ale spravuje ÚZIS a týká se zdravotnických profesí — tedy především klinických psychologů pracujících uvnitř zdravotnictví (nemocnice, léčebny, smluvní zařízení zdravotních pojišťoven), ne psychologů a psychoterapeutů v obecné soukromé poradenské praxi.

Pro tu druhou, mnohem větší skupinu — psychology a psychoterapeuty, kteří přijímají klienty v soukromé praxi mimo systém veřejného zdravotního pojištění — dnes žádný samostatný celostátní povinný rejstřík neexistuje. Co existuje, je dobrovolné členství v odborných asociacích: Českomoravská psychologická společnost (ČMPS) a Asociace klinických psychologů ČR (AKP ČR) vedou vlastní seznamy členů a nabízejí dobrovolné systémy celoživotního vzdělávání a certifikace — jsou uznávané v oboru, ale členství v nich není ze zákona povinné.

Co se mění 1. července 2026 — a co to NENÍ

Prezident podepsal 19. září 2025 novelu živnostenského zákona (zákon č. 360/2025 Sb.), která od 1. července 2026 rozšiřuje dosavadní vázanou živnost „Psychologické poradenství a diagnostika“ a zavádí samostatnou vázanou živnost „Poradenská psychoterapie“, s konkrétními kvalifikačními požadavky — vysokoškolské magisterské vzdělání, akreditovaný psychoterapeutický výcvik, stovky hodin praxe ve zdravotnictví, školství nebo sociálních službách. Kdo živnost provozoval před 1. červencem 2026, může pokračovat i bez splnění nových požadavků (přechodné ustanovení).

Tohle je novela o tom, kdo smí danou živnost provozovat — o oprávnění k podnikání, ne o profesní komoře. Neplete si ji s návrhem zákona popsaným níže, i když se v běžné diskuzi tato dvě témata často spojují do jednoho.

Návrh zákona o psychologické a psychoterapeutické komoře — kde skutečně je

Samostatně, roky se táhne návrh zákona o psychologických a psychoterapeutických službách, který by zavedl psychology a psychoterapeuty jako svobodná povolání s vlastní profesní komorou — obdobně jako mají advokáti, architekti nebo lékaři. Komora by měla vlastní orgány, vedla by rejstřík poskytovatelů, řešila by akreditace a disciplinární řízení. Za návrhem stojí Unie psychologických asociací ČR.

Návrh v minulosti prošel Poslaneckou sněmovnou, ale Senát ho vrátil se změnami a musel se projednávat znovu — mimo jiné právě proto, že se roky vlečou meziresortní spory mezi Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu o to, kam má komora vlastně patřit. K dnešnímu dni (27. září 2026) nejde o platný zákon — komora, povinné členství v ní a centrální rejstřík všech psychologů v soukromé praxi, který by z ní vyplýval, zatím neexistují. Pokud návrh nakonec projde, přinese skutečnou změnu — do té doby to zůstává návrh, na který se nedá spoléhat jako na hotovou věc.

Co si z toho odnést do vlastní praxe už dnes

1. Pokud podnikáte jako OSVČ, ověřte si na živnostenském úřadě, že máte správný typ živnostenského oprávnění pro činnost, kterou skutečně vykonáváte — zvlášť pokud od 1. července 2026 spadáte do nově vymezené poradenské psychoterapie.
2. Zvažte dobrovolné členství v ČMPS nebo AKP ČR — dnes nejde o zákonnou povinnost, ale je to uznávaný způsob, jak klientům i kolegům ukázat, že se dál vzděláváte.
3. Nespoléhejte na to, že komora „už brzy bude“ — návrh se v Parlamentu vleče roky a termín schválení nikdo věrohodně nepředvídá.
4. Ať se zákon nakonec schválí, nebo ne, mít v pořádku informovaný souhlas klienta a řádně vedenou dokumentaci je odborně-etický základ, který na žádném zákoně nezávisí.